Jan III. Gast z Vartenberka
| Jan Gast z Vartenberka | |
|---|---|
| Nejvyšší číšník Českého království | |
| Ve funkci: 1365 – 1383 | |
| Panovník | Karel IV., Václav IV. |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 1365 – 1378 | |
| Panovník | Karel IV. |
| Úmrtí | 1383  České království |
| Místo pohřbení | Klášter Jablonné v Podještědí |
| Choť | Markéta z Michalovic |
| Rodiče | Jan II. z Vartenberka a Anežka z Vlastibořic |
| Děti | Jan IV. Děčínský z Vartenberka Václav z Vartenberka Eliška z Vartenberka |
| Příbuzní | Zikmund Děčínský z Vartenberka[1], Jan V. Děčínský z Vartenberka[1][2] a Jan Blankenštejn z Vartenberka[3] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan (III.) Gast z Vartenberka a Děčína (zvaný též Ješek, po 1300 – 1383) byl český šlechtic, politik a válečník z rodu pánů z Vartenberka, téměř celoživotně působící na dvoře českého a římského krále Karla IV. Zastával několik vysokých dvorských úřadů, mj. úřad nejvyššího číšníka a nejvyššího purkrabího Království českého.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze severočeského šlechtického rodu pánů z Vartenberka, odvozující svůj původ od hradu Vartenberk nedaleko Děčína. Narodil se patrně právě na rodovém hradě. Byl synem Janem II. z Vartenberka a vnukem Jana I. z Vartenberka, jehož válečné zásluhy zmiňuje též Zbraslavská kronika.
Držel mj. hrady Vartenberk, Děvín, Děčín, vsi Osečná, Svébořice[4] a další panství v severních a středních Čechách. Roku 1365 převzal po smrti strýce Beneše funkci nejvyššího purkrabího Království českého, jedné z nejvyšších státních funkcí. Po smrti otce pak s bratrem Václavem získal úřad nejvyššího královského číšníka,[5] který Vartenberkové drželi dědičně. Patřil k nejbližšímu okruhu Karlových blízkých a zúčastnil se s ním několika tažení, včetně výpravy do Braniborska proti silám markraběte Oty Fürstewaldského. Funkci nejvyššího českého purkrabího opustil roku 1378, patrně po císařově úmrtí téhož roku.
V městečku Vartenberk nechal vystavět kamenný kostel sv. Zikmunda.[6] Roku 1380 vydal v češtině list týkající se dvora Medný, který se stal jedním z nejstarších dochovaný česky psaných úředních dokumentů (psány převážně v latině či němčině).[4]
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Ješek z Vartenberka zemřel 1383 a byl pohřben v dominikánském klášteře v Jablonném v Podještědí, jednom z rodových pohřebišť Vartenberků.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Se svou manželkou Kunhutou měli několik dětí: celkem šest synů, Jana, Václava, Petra, Viléma, Beneše a Jindřicha,[7] a neznámý počet dcer.[6]
V umění[editovat | editovat zdroj]
Postava (karlštejnského) purkabího Ješka z Vartenberka vystupuje v historické divadelní komedii Noc na Karlštejně Jaroslava Vrchlického z roku 1884. Ve stejnojmenném filmovém muzikálu režiséra Zdeňka Podskalského s písněmi Karla Svobody a Jiřího Štaidla z roku 1973 ztvárnil tuto postavu herec Jaroslav Marvan.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svoboda. 1984. Dostupné online.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Hrad Blansko. ISBN 978-80-87170-75-5.
- ↑ a b Ješek z Vartenberka - nejvyšší pražský purkrabí 1366 - 1383 - DOBA KARLOVA. dobakarlova.brodec.org [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online.
- ↑ NEJVYŠŠÍ ČÍŠNÍK KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO V RODĚ PÁNŮ Z VARTENBERKA. www.heraldika-terminologie.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Neoficiální stránky města Mimoň. www.mimon.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Jan Chudoba z Ralska. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-07-09 [cit. 2024-05-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Ústecku. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2002, s. 9. ISBN 80-86646-01-7. Dostupné online
- VRCHLICKÝ, Jaroslav. Noc na Karlštejně: veselohra o 3 jednáních. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1885, s. [7]. Dostupné online