Izidor Žiak

Izidor Žiak
Izidor Žiak
Rodné jméno	Isidorus Zsák
Narození	10. února 1863; Turčiansky Michal Rakouské císařství
Úmrtí	25. ledna 1918 (ve věku 54 let); Banská Bystrica Rakousko-Uhersko
Národnost	slovenská
Povolání	publicista, spisovatel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Izidor Žiak (10. únor 1863 Turčiansky Michal, Rakouské císařství – 25. leden 1918 Banská Bystrica, Rakousko-Uhersko) byl slovenský spisovatel, redaktor, národní pracovník, úředník.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodiči byli mlynář Jan Žiak a Maria rozená Rohová. Studoval na katolickém gymnáziu v Banské Bystrici (1877–1882), šestou třídu gymnázia absolvoval soukromě (1882–1883), studia nedokončil.

V roce 1883 byl krátce učitelem, později jako písařem v advokátní kanceláři Andreje Hanzlíka v Banské Bystrici, redaktorem Národních novin v Martině (1896–1899 ), r. 1899 pobýval u J. Martičeka v Lopeji, pak působil opět jako písař v kanceláři A. Hanzlíka.

Do národního a kulturního hnutí se zapojil během gymnaziálních studií v Banské Bystrici, pod osobním vlivem Jána Botta. Za jeho postoje ho Jan Klamárik přinutil odejít z banskobystrického gymnázia.

Byl plodným spisovatelem a publicistou, ale jeho kvantitativně bohatá tvorba však výrazněji neovlivnila směřování slovenské literatury. Knižně vydal sbírku lyrických veršů, pokoušel se i o prózu, byl autorem besednic, črt a pohádek. Psal i drobná dramatická dílka, překládal z americké, francouzské, ruské a ukrajinské literatury. V publicistice se kromě politických příspěvků zaměřil na lidovýchovnou a osvětovou tematiku. Přispíval do domácího i krajanského tisku. Některé jeho básně byly přeloženy i do jiných slovanských jazyků.

Používal pseudonymy: Izidor Žiak Somolický, Izidor Žiak-Somolický, Slovenkin, Som., Somolický, Vrahobor Somolický, V. Somolický.

Památky[editovat | editovat zdroj]

pomník od F. Motoška (sádra 1926) v literárním muzeu Matice slovenské
dům, ve kterém žil a zemřel, s pamětní deskou (od r. 1943) a hrob s náhrobkem na katolickém hřbitově v Banské Bystrici
rodný dům s pamětní tabulí (od r. 1987)
pojmenování ulice v Bratislavě
rukopisná pozůstalost a fotodokumentační materiál v literárním archivu Matice slovenské
pojmenování ulice v jeho rodné obci

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Na svite, Ružomberok 1892
Bájky, Martin 1899
Otevřený dopis p. Antonovi Bielkovi..., Banská Bystrica 1899
S kroka na krok a Chodil po pánoch, Martin 1907
Striga a Dovedol somára miesto kravy, Martin 1909
Čertove kúsky; Ľahkomyseľná pravota, hotová psota; Reposícia: tri rozprávky zo života. Martin 1921