Diskuse:Chobotnice skvrnitá

Článek týdne

Tento článek byl v 28. týdnu 2018 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze k nominaci na DČ

Vložení do Článků k recenzi

Petr Karel

Dík za článek, jak dobře víš, sledoval jsem ho již v době přípravy (díky nevinnému dotazu na mezery v zobrazení kladogramu). Namísto důkladné a systematické recenze pouze pár připomínek, vesměs formálních či k méně podstatným detailům:

--OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)

• První reference hovoří o tom, že existuje více než 10 druhů, z toho 4 jsou formálně popsané (tedy ne, že by mělo existovat více než 10 dosud nepopsaných druhů, jak se uvádí v 1. větě úvodu i v oddílu Taxonomie)
  • Vyřešeno Ano, to je dobrý postřeh, již jsem to napravil. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
• V encyklopedii určené širšímu publiku bych se vyhnul pojmům species a genus (oddíl Taxonomie) jako variant zavedených českých pojmů druh a rod (nebo je přinějmenším doplnil linky na druh a rod)
  • Nevyřešeno Vím, ale pak by se zase desetkrát opakovalo slovo rod, což taky není to pravé ořechové. Takhle to začal používat Whitesachem a myslím, že pokud je v prvním výskytu rod i s odkazem, následující termín by vadit nemusel. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
    • No, odkaz je na houby - ti, které napadne na něj kliknout, když se zaseknou u genusu, na něj klikat nepotřebují, a laik prostě neví jestli je vysvětlení v hesle rod nebo čeleď. Když se latinských slov nelze zbavit, tak při by prvním výskytu měl být český ekvivalent v závorce - genus (rod), nebo rod (genus). (Analogicky u kosmonautů píšu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) a pak jen ISS.) Za minimální výskyt genusů a specií bych se přimlouval taky kvůli tomu, jak brutálně čeští biologové skloňují genus (a jemu podobná slova). --Jann (diskuse) 8. 2. 2017, 17:32 (CET)
• Vhodnější formulace (oddíl Taxonomie): "Odborným jménem pro chobotnici skvrnitou je Hapalochlaena maculosa, jenž určil britský zoolog William Evans Hoyle roku 1883" -> "...pod kterým ji popsal..."; "Vědeckými synonymy jsou pak Octopus fasciata a Octopus maculosus, které vytvořil rovněž Hoyle" -> " ...která (synonyma; stř. rod.) zavedl..." apod.
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
• V českém článku nadbytečná informace (není zvykem uvádět názvy v jiných jazycích, pakliže se nepoužívají i v češtině; navíc čtenář má k dispozici interwiki): "V anglicky mluvících zemích je běžným pojmenováním pro chobotnici skvrnitou southern blue-ringed octopus, možno psát malými i velkými písmeny."
  • Vyřešeno Ano, vyhodil jsem to, je to pravda. Já to bral z toho hlediska, že se vyskytuje v Austrálii, tak jak jí říkají v její domovině. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
• Bakteriální rody (oddíl Popis) kurzívou, tedy Alteromonas, Bacillus, Pseudomonas a Vibrio;
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
• Převážně nevážně (oddíl Popis): Pozor, genderovým aktivistům by se nemuselo líbit vyjádření "dostatek na usmrcení 26 mužů" (mně to sice nevadí, přesto "26 dospělých lidí" je bezproblémovou variantou)
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
• Vhodnější formulace (oddíl Potrava): "(kořist) vzduchotěsně obalí tělem" (lehce zavádějící formulace - ve čtenáři to může evokovat, že loví i na vzduchu), "vylučovaný jed je krabem vdechován" - nejedná se o pravé vdechování, jako u komorových dýchacích orgánů (plic, dýchacích vaků), ale budiž.
  • Vyřešeno Pokusil jsem se nějak přeformulovat. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
• Nadbytečná podrobnost, která může ve čtenáři akorát vzbudit mnoho dalších otázek (oddíl Rozmnožování a vývoj): "ve vajíčcích (se) otočí do jeho širší části" - co je tím myšleno? Vajíčka jsou šišatá? Po otočení jsou chapadla v "širší" nebo "užší" části? Nebo užší část pak už není chobotničkou vůbec vyplněna?
  • Komentář Já jsem získal celý článek o rozmnožování, tam to bylo dále popsáno. Doplním později. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
    • Vyřešeno Vypadá to, jestli jsem to dobře přeložil, že žijí vespod toho vajíčka v nějaké užší části, nahoře je žloutek. Nad ten se pracně vsoukají, čímž se dostanou na tu širší stranu a žloutek spadne dolů. To bych ale zase nechtěl mít jako vlastní výzkum, proto jsem to přeformuloval tak, jak jsem přeformuloval. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:47 (CET)
• Vhodnější formulace (oddíl Rozmnožování a vývoj): "začnou jíst kusy krabů" (nevhodné, jen pro lidi) -> žrát/požírat/živit se/...
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
• Vhodnější formulace (oddíl Otravy): "Pomoc po kousnutí spočívá ve vydezinfikování a chlazení pokousaného místa, v případě, že postižený nedýchá, provést umělé dýchání, nutný je rychlý převoz do nemocnice..." — infinitiv "provést" nenavazuje na větnou stavbu – buď navázat na spočívá v první části souvětí (-> (v/na) provedení), nebo doplnit přísudek (-> je nutné/nezbytné provést/zahájit)
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)
• Možná by to chtělo znovu celé projít a zamyslet se nad přirozeností použitých formulací v češtině (sám nemám jazykový cit právě nejlepší).
  • Komentář Já už to taky četl asi desetkrát, dost věcí poupravil, na další už nějak nemám oko, tak nechám na Jannovi nebo dalších, kteří mají stylistiku rádi. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:27 (CET)

Ještě jeden komentář s přesahem do jiných článků. Týká se taxoboxu, konkrétně položky

• Oddělení: trojlistí (Triblastica)

1. Taxonomický stupeň "oddělení" je v zoologii pomocný, podřazený kmenu a infrakmenu. Zde ne, je použit pro vysoce nadřazený stupeň. (I s tím se však dá zejména ve starší či popularizační literatuře setkat, osobně jsem někde viděl stupeň oddělení pro prvoústé/druhoústé.)
2. Trojlistí (Triblastica), dříve silně preferovaní v učebnicích (nevím jak dnes), jsou postupně nahrazováni vhodnějším Bilateria (nevím, zda i v českém názvu, kde by snad obdobou mohli být "dvoustranně souměrní" dle BioLib.cz?). Sice je hezké, zjednodušovat v pedagogickém výkladu fylogenezi živočichů podle růstu počtu zárodečných listů a tomu přizpůsobovat názvy taxonů, ale nové objevy, zejména molekulární analýzy, to lehce nabourávají. U dvojlistých žebernatek se najdou typicky mezodermální svaly, "dvojlistí" houbovci s "jedním zárodečným listem" možná nejsou nejbazálnější větví, ale příbuznější bilateriím než žebernatky, "dvojlistí" jsou parafyletičtí apod. Názvy podle počtu zárodečných listů tak mohou být zavádějící, proto se od nich v odborných publikacích ustupuje.
3. Česká wikipedie je reprezentativním příkladem zmatku, který panuje. Zkusil jsem jít v taxoboxu výše a např. u hlavonožců je následující hierarchie:
   • Říše: živočichové (Animalia)
     • (nekategorizováno) prvoústí (Protostomia)
       • Oddělení: trojlistí (Triblastica) (! pod prvoústými !)
         • Kmen: měkkýši (Mollusca)
4. Sám mám raději jednoznačné větvení fylogenetického stromu než naoktrojované taxonomické ranky, ale nemám-li se vyhnout konkrétnímu návrhu, nabízím z nouze systém vytvořený jako nástroj pro ITIS (Integrated Taxonomic Information System) a internetový projekt Catalogue of Life (CoL). Jeho část pro živočichy je (i s referencemi) uvedena v článku Klasifikace živočichů a nabízí hierarchii:
   • Říše: živočichové (Animalia)
     • Podříše: Bilateria
       • Infraříše: prvoústí (Protostomia)
         • Nadkmen: Lophotrochozoa/Spiralia (i zde se ve vymezení taxonu odborné prameny dost liší)
           • Kmen: měkkýši (Mollusca)
5. Teď jde o to dotáhnout tento článek na DČ (a případně korigovat taxoboxy přímo nadřazených taxonů). Náprava pro celou cswiki je výhledovou záležitostí s takovými dopady, že je třeba získat širší konsenzus. Najdu-li čas a chuť, připravím k tématu podnět do wikiprojektu Biologie, na formulaci (a zejména následné vyhodnocování ŽoK) si netroufám.

• Komentář To je už vážnější věc. Já tenhle taxobox odněkud zkopíroval (mám dojem, že Chobotnice velká) a upravil pro H. maculosa. Tohle by chtělo dořešit.
  • Vyřešeno Využit taxobox z článku Hapalochlaena, hezká práce. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:47 (CET)

Hodně elánu do dalších článků přeje Petr Karel (diskuse) 8. 2. 2017, 16:02 (CET).

@Petr Karel: Díky, hlavně že už nejsem vandal. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:31 (CET)

@Petr Karel: Zase kus. --OJJ, Diskuse 8. 2. 2017, 16:47 (CET)

Jann

Ahoj,

• Taxonomie - ty všechny rody nenalinkujeme?
  • Vyřešeno Dobrý postřeh. --OJJ, Diskuse 13. 2. 2017, 17:25 (CET)
• až po východ státu Victoria - chtělo by přesněji určit, od státu XY po stát Victoria. Mapa vyloženě chybí.
  • Komentář Mapu jsem udělal dle Velký atlas živočichů, ale kniha je to stará, tak to zkusím udělat dle něčeho novějšího; je jasně vidět, že prostě žije na celém „spodním” pobřeží Austrálie. --OJJ, Diskuse 13. 2. 2017, 17:25 (CET)
• díky svému měkkému tělu - „díky“ nemáme na wikipedii rádi, ale zrovna mě nenapadá jak to říct jinak
  • Komentář Max. kvůli, ale to mi tam zase nesedí. --OJJ, Diskuse 13. 2. 2017, 17:25 (CET)
• spatřit zvláště po bouřkách - líbilo by se mi rozvedení proč zrovna po bouřkách
  • Vyřešeno Protože leze ven i ta havěť, kterou se živí. Proč vylézá i ona netuším. --OJJ, Diskuse 13. 2. 2017, 17:25 (CET)
• u kočky při objemu osminy jedové žlázy - nesedí mi stylistika, ale, co se chce říct?
  • Vyřešeno Za jak dlouho nastane smrt u kočky při podání jedu z osminy jedové žlázy; přišlo mi lepší nedat tam jen člověka, ale pro porovnání i další živočichy: krab = 2 minuty, kočka = 15 minut, člověk = 3 až 4 h nebo kolik. Když tak můžeme informaci o kočce vyhodit. Jestli je to pravdivé neposoudím, já to na svém kocourovi praktikovat nebudu, tak věřme zdroji. --OJJ, Diskuse 13. 2. 2017, 17:25 (CET)
• Oba dva druhy chobotnic se navíc vyskytují na jiných místech - jako na jiných místech v rámci jejího areálu rozšíření, jihu Austrálie? nebo žijí v jiných oblastech mimo jih Austrálie?
  • Vyřešeno Mělo by to tak být. --OJJ, Diskuse 13. 2. 2017, 17:25 (CET)
• začnou žrát kusy krabů - hm, laická otázka, kde berou ty kusy krabů?
  • Vyřešeno To nevím. Ale v moři plave plno různých věcí, tak proč ne kus kraba? --OJJ, Diskuse 13. 2. 2017, 17:25 (CET)
• kousla do ruky muže v Ricketts Point - chce připsat, kde Ricketts Point je, aspoň stát (Victoria...)
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 13. 2. 2017, 17:25 (CET)

Tak jen co mě zaujalo, češtinu bude třeba ladit průběžně.. --Jann (diskuse) 12. 2. 2017, 20:35 (CET)

@Jann: Klidně laď a děkuji za postřehy. Měl by se snad někdy teď kouknout i Kacir, pak bych ještě rád počkal na odborný komentář kolegy Vachovce. Uvidíme, jestli si najde čas. --OJJ, Diskuse 13. 2. 2017, 17:25 (CET)

Recenze do konce víkendu; jak vidím podobná definitivní tvrzení podání jedu z osminy jedové žlázy způsobí to a to bez klasických toxikologických parametrů (LD 50/100) apod., tak toho nejsem příznivcem. V recenzi se podívám na zdroje.--Kacir 18. 2. 2017, 02:41 (CET)

@Kacir: No jo, jenže já našel smrtelnou dávku takhle jen u chobotnice pruhované či jak se jmenuje, tady ne. Jinak díky. --OJJ, Diskuse 18. 2. 2017, 08:48 (CET)

Vachovec1

Obecně

• Gramatika a stylistika jsou (s odpuštěním) příšerné. Něco se pokusím opravit.
  • Z větší části opraveno. --Vachovec1 (diskuse) 13. 2. 2017, 20:09 (CET)
    • Vyřešeno Já to četl stále dokola a nic jsem neviděl. Tak díky, odškrtávám. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)

Věcné problémy

• Zbarvení má tmavohnědé až tmavožluté, v případě, že je zvíře podrážděno, se na kůži objeví kolem šedesáti modrých skvrn ve tvaru oka, které jsou typickým znakem pro chobotnic skvrnitých. – Domnívám se, že ty skvrny jsou zřetelné i když je chobotnice v klidu, při ohrožení dochází k jejich zjasnění/zvýraznění. Viz například popis na ADW. Na druhou stranu například zde píší, že se dokáže výborně maskovat a skvrny potlačit. Doporučuji téma důkladněji prostudovat.
  • Vyřešeno Dal jsem tam tedy zvýrazňuje. Osobně je to hezky vidět na obrázku v popisu. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)
• Tetrodotoxin neblokuje činnost svalů, blokuje přenos nervových impulsů do svalů, důsledkem je pak paralýza.
  • Upraveno. --Vachovec1 (diskuse) 13. 2. 2017, 20:09 (CET)
• Hlava je špičatá a obyčejně není větší než 5 cm. – Nejde o hlavu, údaj se evidentně týká celého pláště. Plášťová dutina obsahuje ve své přední části mozek a oči, na spodu přiléhají ústa s chapadly (tuto část můžeme označit jako hlavu), v zadní části plášťové dutiny jsou pak tělní orgány (srdce, žaludek, ledvina atd.).
  • Vyřešeno Dobrý postřeh, ona člověku někdy ta anatomie nedojde. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)
• Mláďata loví od čtyř týdnů sama, pohlavní dospělosti dosahují ve čtyřech měsících. – Dejme tomu. Ovšem v sekci rozmnožování se píše, že samice po vylíhnutí mláďat uhyne ve věku 12–13 měsíců. Jestliže se ale může rozmnožovat už ve čtyřech měsících, pak ale počty nevychází: 4 měsíce (stáří při rozmnožování) + 2 měsíce starost o snůšku = 6 měsíců. U samců by to mohlo být, ve čtyřech měsících pohlavní dospělost, pak 2–4 měsíce, po které se pilně věnují rozmnožování, pak uhynou (věk 6–8 měsíců). Mimochodem zdroj 10 (APSF) uvádí věk dožití 7 měsíců (pro obě pohlaví).
  • VyřešenoOtázka Shephard & Edgar totiž uvádí starost o snůšku po dobu sedmi měsíců, což se liší od Arkivu. V tomto případě dávám přednost knize a studiím v ní. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)
    • No budiž, to by ukazovalo na reprodukční cyklus o délce cca 12 měsíců a tedy pravidelné sezónní chování. Ovšem 6-7 měsíců bez potravy? Mohu poprosit o kopii příslušného textu z Shepherda & Edgara (odvozuji, že jej máš k dispozici)? --Vachovec1 (diskuse) 14. 2. 2017, 17:13 (CET)
• IUCN/CITES status není?
  • Nevyřešeno Ne, díval jsem se. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)
• Chobotnici skvrnitou lze najít až do hloubky 50 m, obyčejně se však vyskytuje v mělké vodě ve skalnatých jezírcích nebo mezi korály, žít může rovněž mezi kameny či v koloniích sumek (Ascidiacea). – V (sladkovodních) jezírcích? To asi ne. Jelikož se jedná o mořské zvíře, půjde spíše o (pobřežní) laguny.
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)
• Rozmnožování: zdroj 10 (APSF) uvádí, že samice nejprve sesbírá sperma od několika samců, než započne se snůškou. To je dost podstatná informace.
  • Doplněno do úvodu, je ale třeba to doplnit a ozdrojovat v sekci Rozmnožování a vývoj. --Vachovec1 (diskuse) 13. 2. 2017, 20:09 (CET)
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)
• I mě zajímalo, kde mláďata vezmou ty kusy krabů, jak se výše ptá už kolega Jann.
  • Otázka To opravdu nevím. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)
• Výskyt: podobně jako všechny ostatní zbývající druhy rodu Hapalochlaena se vyskytuje ve vodách jižní Austrálie. To je omyl (viz též níže). Například druh Hapalochlaena lunulata se vyskytuje především u severního pobřeží Austrálie. Viz např. [1].
  • Vyřešeno Chtěl jsem říct něco jiného. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)

Další věci

• Existuje proti jedu chobotnice skvrnité antidotum? Na ADW sice píšou že ne, ale odvolávají se na 15 a více let staré zdroje. Takže mezi tím mohlo dojít k pokroku.
  • Nevyřešeno Ne, stále ta záchrana probíhá v umělém dýchání a podpoře činnosti srdce dokud tělo jed nezlikviduje. Uvádí koneckonců i ref 25. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)
• Požaduji jiný zdroj na synonymum Octopus fasciata, neý je biolib. Domnívám se, že muže jít o záměnu s druhem Hapalochlaena fasciata. Ve druhém zdroji (Atlas of Living Australia) toto synonymum chybí, ostatní tři tam jsou.
  • Vyřešeno Vyhodil jsem to. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:26 (CET)
• Záměna: bylo by vhodné doplnit, kde se tedy ty druhé chobotnice vyskytují (když je uváděn "jiný areál výskytu"). Pomůže třeba ADW.
  • Nevyřešeno U fasciaty jsem nenašel. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:32 (CET)
    • H. fasciata: když se podíváš na chobotnici skvrnitou na ADW – [2], tak v sekci Other Comments uvádějí, že H. lunulata se vyskytuje především u severního pobřeží Austrálie, H. fasciata pak u pobřeží Nového Jižního Walesu. To potvrzuje i mapa na [3]. Dále pak třeba [4]. --Vachovec1 (diskuse) 14. 2. 2017, 17:13 (CET)
• Smrt nastane u kočky při podání osminy jedové žlázy do patnácti minut, u člověka za tři až čtyři hodiny. – Šlo by dohledat, jaká je tedy smrtelná dávka pro člověka?
  • Komentář Myslím, že taky u osminy. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:32 (CET)
    • Na to jsem se neptal (i když upřesnění by také neuškodilo). Podívej se do článku smrtelná dávka o čem mluvím. K tetrodotoxinu (TTX) uvádí tento zdroj smrtelnou dávku (LD) 5,8μg/kg (při intramuskulárním podání). Mluví sice o H. fasciata a ne o H. maculosa, ale jed by měl být stejný. --Vachovec1 (diskuse) 14. 2. 2017, 17:13 (CET)
      • Nevyřešeno Adresa není platná, chobotnice skvrnitá není pruhovaná, vlastní výzkum nechci. --OJJ, Diskuse 15. 2. 2017, 17:37 (CET)
        • Otázka Co myslíš tím "adresa není platná"? Mě odkaz normálně funguje. --Vachovec1 (diskuse) 18. 2. 2017, 12:39 (CET)
    • Jinak ještě k tomuto tematu: zdrojovat větu Dospělá chobotnice skvrnitá jej má dostatek na usmrcení 26 lidí. novinkami.cz, to tedy nevím. Ve výše zmíněném zdroji uvádějí, že 25g vážící chobotnice má dostatek jedu na smrtelnou otravu 10 lidí. --Vachovec1 (diskuse) 14. 2. 2017, 17:13 (CET)
      • Vyřešeno Vyhozeno. --OJJ, Diskuse 15. 2. 2017, 17:37 (CET)
• K mapě: barva by asi měla kopírovat linii (australského) pobřeží.
  • Nevyřešeno S tím pomůže spíš Podzemnik

--Vachovec1 (diskuse) 13. 2. 2017, 20:09 (CET)

Zatím vše. --Vachovec1 (diskuse) 13. 2. 2017, 19:24 (CET)

@Vachovec1: Díky. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 08:32 (CET)

Dále:

• Toto je zajímavý zdroj. Jednak by se podle toho dal významně vylepšit popis, jednak tam vysvětlují, jak je to s těmi skvrnami. Co se týče doby líhnutí, uvádějí kolem 50 dní (necelé 2 měsíce).
  • Vyřešeno Něco málo doplněno. --OJJ, Diskuse 15. 2. 2017, 17:37 (CET)
• Nebylo by marné zmínit, že podobně jedovaté jsou i ostatní druhy rodu Hapalochloena. To v článku nikde nevidím, přitom je to dost podstatná věc.
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 15. 2. 2017, 17:37 (CET)

--Vachovec1 (diskuse) 14. 2. 2017, 17:13 (CET)

@OJJ: Nevím, jestli jsi to nepřehlédl, ale výše jsou nějaké nevyřízené věci (moje reakce na tvoje reakce). --Vachovec1 (diskuse) 18. 2. 2017, 12:39 (CET)

@Vachovec1: Jen jsem zapomněl zareagovat. Pány jsem Ti teď poslal, knížka je to jinak hezká, můžu poslat i celou. Výskyt doplněn a smrtelná dávka je pro jiný druh, nevím, jak to zformulovat. --OJJ, Diskuse 18. 2. 2017, 12:55 (CET)

@OJJ: Mail jsem dostal, ale potřeboval bych delší pasáž. Ideálně všechno, co se týká rozmnožování. Potřebuji si udělat celkový obraz, což ze zaslaného výseku nejde. --Vachovec1 (diskuse) 18. 2. 2017, 13:19 (CET)

@OJJ: Druhý mail došel, děkuji. Zajímavé čtení. Shepherd & Edgar popisují pravidelný sezónní cyklus (na což jsem narážel výše), kdy vajíčka jsou kladena v březnu či dubnu (australský podzim) a líhnou se až na přelomu října a listopadu (australské jaro). Samci umírají po období páření (věk dožití 6–8 měsíců), samice se starají o snůšku a umírají v době, kdy se vajíčka líhnou (věk dožití 12–13 měsíců). Přičemž samice zřejmě během těch měsíců, kdy hlídají snůšku, samy zkonzumují část vajíček, aby se "udržely v kondici". To je všechno ve zdroji. Je celkem možné (to už ve zdroji ale nepíšou), že v akváriu může být "inkubační doba" výrazně kratší, neboť tam panují víceméně stále podmínky, na rozdíl od volného moře, kde se podmínky během ročních období samozřejmě liší. Vzhledem k tomu, že údaje v textu evidentně vychází ze studií založených na monitoringu označených jedinců v jejich přirozeném prostředí, bral bych je za velmi věrohodné. Co se našeho článku týče:

• Je třeba upravit v úvodu: následně naklade 50 až 60 vajíček, o něž se stará okolo dvou měsíců. – podtržený text je v rozporu se zdrojem a s textem dále v článku.
• V sekci Rozmnožování a vývoj by bylo vhodné zmínit, že 1) U chobotnic skvrnitých byl ve volné přírodě pozorován pravidelný sezónní rozmnožovací cyklus. (toto ideálně asi hned do úvodu sekce) 2) Páření probíhá v přírodě v březnu a v dubnu. 3) Během dlouhého období "půstu", kdy se samice stará o vajíčka, jí slouží jako zdroj energie pravděpodobně i část vajíček (Shepherd & Edgar uvádí ztráty až 40%, což platí i pro akvária, takže predace je jako primární důvod nepravděpodobná).

--Vachovec1 (diskuse) 19. 2. 2017, 17:39 (CET)

Je to tam. --OJJ, Diskuse 19. 2. 2017, 18:19 (CET)

Vojtěch Zavadil

Článek se mi v současné podobě líbí, je zajímavý a bohatý na informace. Mám jen několik stylistických připomínek:

• Ve střevním prostoru ve dvou zadních slinných žlázách, přičemž každá má hmotnost 0,15 g, produkují bakterie rodů Alteromonas, Bacillus, Pseudomonas a Vibrio jedy tetrodotoxin, anhydrotetrodotoxin, 4-epitetrodotoxin a jeden další nepopsaný toxin. - dost krkolomná věta, chtělo by ji upravit a případně rozdělit na dvě.
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 16:24 (CET)
• Okolo šedesáti modrých skvrn ve tvaru oka, které jsou charakteristickým znakem pro tento druh, se zvýrazňují při rozrušení následkem reakcí buněk chromatoforů. - navrhuji přeformulovat, i když je čeština ve věci slovosledu dost benevolentní.
  • Nevyřešeno Spíš ne. Normální zápis ½VH-VV^přívl.-½VH. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 16:24 (CET)

Vojtěch Zavadil (diskuse) 14. 2. 2017, 09:44 (CET)

@Vojtěch Zavadil: Díky. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2017, 16:24 (CET)

Kacir

• /Taxonomie
  • ,z toho zatím jen čtyři byly formálně popsány – "zatím", WP:VSVS, uvést k datu (k roku)
    • Vyřešeno Vyhozeno. --OJJ, Diskuse 21. 2. 2017, 15:39 (CET)

Článek je pěkný, částečně jsem reformuloval (př. projevovaly se příčiny otravy --> příznaky otravy / smrtelně pokousala dva vojáky, přičemž oba zemřeli --> z formulace "smrtelně pokousala" už automaticky plyne, že zemřeli /smrtelný úraz/), drobně doplnil (držel bych se např. odborného termínu, když je článek o živočichu: maso --> svalstvo). Jak je vhodné psát o potomstvu jako "chobotničkách"? Není ta zdrobnělina familiérní (pejsci a kočičky)? Dnes večer ještě projdu zdroje a popřemýšlím o obsahu. Zdraví.--Kacir 20. 2. 2017, 03:50 (CET)

@Kacir: Díky, chobotničky jsem přepsal. --OJJ, Diskuse 21. 2. 2017, 15:39 (CET)

DČ?

@Vachovec1, Petr Karel, Kacir, Jann:@Vojtěch Zavadil: Máte něco proti DČ? Recenze byly tentokráte dost dokonalé. :) --OJJ, Diskuse 21. 2. 2017, 15:39 (CET)

Já nic (od samého začátku diskuse, však nejde o NČ), ale nejsem členem WikiProjektu Kvalita, přidělení nechávám na nich. Petr Karel (diskuse) 21. 2. 2017, 16:53 (CET)

DČ. Článek vidím jako komplexně zpracovaný, doladěný a nadto dosti zajímavý. Jen více takových. Vojtěch Zavadil (diskuse) 22. 2. 2017, 14:23 (CET)

Z mé strany v pořádku.--Jann (diskuse) 22. 2. 2017, 17:05 (CET)

@Vachovec1, Vojtěch Zavadil, Kacir, Jann:Označíte tedy za DČ bez mapky, nebo je to velký problém? --OJJ, Diskuse 28. 2. 2017, 17:26 (CET)

Chybějící mapka mi nevadí, nicméně ještě nějakou připomínku mám:

• Pořád chybí vysvětlení, jak je to s tou výživou mláďat: kde se berou ty údajné "kusy krabů"?
  • Vyřešeno Aha, znovu jsem si studii přečetl. Takže první týden se živí tím žloutkem, potom začnou žrát některou jinou potravu /nevím jakou/, členové té studie je krmili kusy krabů. --OJJ, Diskuse 1. 3. 2017, 07:21 (CET)
• … mezi kterými hraje významnou roli tetrodotoxin z chobotnice skvrnité, tvoří významnou část … – vysoce viditelné opakování.
  • Vyřešeno --OJJ, Diskuse 1. 3. 2017, 07:21 (CET)

--Vachovec1 (diskuse) 28. 2. 2017, 18:49 (CET)

Dobré! Puclík OK. --Vachovec1 (diskuse) 1. 3. 2017, 14:36 (CET)

@Vachovec1: To je fajn, začínám už trpět takovou tou fobií z kvality, že bych všem mým článkům puzzlík vzal, protože na každém je něco :). Někdy si je třeba i jen tak zpětně pročítám, někdy i najdu nějakou nesrovnalost, tak to dodatečně opravím, což je IMHO jedině dobře. DČ/NČ není nikdy konec. --OJJ, Diskuse 1. 3. 2017, 14:41 (CET)

Mapa

Jelikož jde o důležitou součást budoucího DČ, velmi doporučuji k mapě (asi do popisu) uvést zdroj, z něhož byla vytvořena, resp. z něhož bylo čerpáno při jejím vytváření. --Whitesachem (diskuse) 24. 2. 2017, 09:13 (CET)

@Whitesachem: Zatím čekám, jestli ji někdo neopraví do přijatelnější podoby, tzv., aby linka navázala na pobřeží. --OJJ, Diskuse 24. 2. 2017, 09:17 (CET)

@Whitesachem, Jann: Nakonec jsem ji, alespoň dočasně, smazal. Jak tak koukám, on každý zdroj uvádí něco jiného, udělal jsem ji podle jednoho francouzského v článku, teď jsem našel např. tento, tam je areál, kde tento druh teda určitě nežije. --OJJ, Diskuse 27. 2. 2017, 09:01 (CET)

Eh, škoda. Takže jsou dva problémy: aby linka navázala na pobřeží - to dokážu; ale areál rozšíření budeš muset zjistit (aspoň teda vzít jeden důvěryhodných a kreslit podle něj). --Jann (diskuse) 28. 2. 2017, 20:51 (CET)

@Jann: Dobře tedy. Našel jsem [5], to asi ne, jak jsem tak koukal na ostatní zdroje, tak tam určitě žít nemůže. Mapu, která by mohla odpovídat, jsem našel tady, tam ale, jako jsem to udělal, nenavazuje na linii pobřeží, ale nebylo to tak myšleno. Tak se s tím tedy poper, jestli chceš a případně pak označ. Jdu psát totiž dál, pro změnu několik opičáků. :) Stejně mi přijde, že už Vás s tím otravuju. --OJJ, Diskuse 1. 3. 2017, 07:25 (CET)

Nevím jak kolegy, ale mě neotravuješ, aspoň si připomenu dělání map... K věci: ta první mapa pochází od http://marinebio.org/species.asp?id=403 kde je vysvětlení - zobrazuje rozšíření chobotnice skvrnité a kroužkované. Vyrobil jsem novou svg-mapu, lepší, ne? Kdyby bylo třeba pozměnit, tak napiš. A když kusy krabů už mořem neplavou :-) puclík přilípnu.--Jann (diskuse) 1. 3. 2017, 14:03 (CET)

@Jann: Jo, díky. Dle [6] jsi tam trochu možná přetáhl západní pobřeží a nedodělal Tasmánii, ale to už je šťourárna. :) --OJJ, Diskuse 1. 3. 2017, 14:05 (CET)

Ne nešťouráš; prostě v obou případech jsem dal přednost mapě na marinebiu. --Jann (diskuse) 1. 3. 2017, 14:09 (CET)

@Jann: Nuže fajn, taky jsem si myslel, že to jsou dvě chobotnice. --OJJ, Diskuse 1. 3. 2017, 14:12 (CET)